10 let spolu

Zrovna sedím v práci a myslím na svého muže, který je po mém boku už neuvěřitelných 10 let. Na někoho tak přelétavého, někoho kdo nerespektoval a neuznával jakékoli vztahy a závazky, jako jsem byla já, je to teda výkon. :D Každopádně si troufám říct, že jsme spolu opravdu šťastní a když jsem ho tehdy v 16ti viděla poprvé v klubu, bylo mi okamžitě jasné, že s ním budu celý zbytek života. Bohužel je dnes doba, kdy se drtivá většina vztahů rozpadá a málokdy vydrží. Nasnadě je otázka proč...na to mám svou odpověď. Podle mě jsou lidé dneska příliš líní, aby se snažili problémy řešit a navíc jsou méně ohleduplní a víc krutí, takže si vzájemně způsobí takové rány, které ani čas, ani odpuštění, nezahojí. V mém okolí jsme téměř rartitou (smutné) a často se mi stává, že se mě lidé ptají na recept na "šťastnou lásku"...dlouho jsem tvrdila, že žádný neexistuje, ale....kdo ví? Možná bych přece jen něco mohla doporučit...

Ingredience:

- osud

- být na správném místě ve správný čas

- vyrovnaný partner, který nemá problém sám se sebou a který je vnitřně šťastný, má své sny, touhy a cíle, které s vámi muže sdílet a vaše jsou tomu podobné.

Postup:

- takového si držte :)

- nikdy se ho nesnažte měnit a přijměte jej takového, jaký je (i to chrápání, občasná sobeckost, páteční pivko s kamarády, zlozvyky...patří k němu ;))

- neberte jej jako samozřejmost

- dávejte mu každý den najevo, že jej milujete, že je pro vás důležitý a že si jej vážíte

- nikdy ho neponižujte, nevyčítejte a neurážejte. Všechny tyto věci jsou zabijákem vztahu a vzájemného citu. Pokud se k tomu snížíte, omluvte se a myslete to upřímně

- dělejte mu často radost malými drobnostmi (milostný vzkaz, snídaně do postele, oblíbené CD v autě, masáž, napustit vanu se svíčkami a sklenkou vína, udělat nějakou práci za něj...)

- dotýkejte se ho kdykoli můžete...spousta lidí v dlouhodobých vztazích se zapomíná vzájemně dotýkat...

- každý den ho pochvalte nebo mu poděkujte za nějakou věc, kterou pro vás ten den udělal nebo co se mu povedlo

- rozdělte si domácí práce. Předem se domluvte (nebo rozlosujte) kdo bude doma dělat jaké povinnosti a kdy - tuto dohodu nikdy neměnte a neporušuje! O další důvod méně proč se hádat

- všechny rozepře o to, jak co a kdy bude, mezi sebou řešte jednoduchým "kámen, nůžky, papír"
- nevnucujte mu své názory a respektujte ty jeho

- hodně si spolu povídejte. Zeptejte se ho, jaký měl den v práci, co se mu stalo zajímavého, nad čím přemýšlel...zajímejte se o něj

- mějte aktivity, které budete dělat společně ve stejnou dobu (sport, turistika, hry, vzajemné čtení, kino, večeře, malování, relax...)

- snažte se chodit spát společně

- pokud přijdou hádky, krize, neodtahujte se od něj. Važte si toho, co máte a věřte, že on je pro vás opravdu to nejlepší. Dejte si třeba týden pro sebe, hýčkejte se, odpočiňte si, ale nikdy nikdy od sebe neodcházejte rozhádaní, protože nikdy nevíte, kdy ho uvidíte naposled. Při každé hádce se zeptejte sama sebe - je toto opravdu ta chvíle, kterou bych si chtěla pamatovat jako poslední!? Život je opravdu drahocenný , krátký a nevyzpytatelný. Nikdy nevíte, který den je ten poslední. Žije podle toho...

Píšu tady v mužském čísle, ale samozřejmě to platí pro obě pohlaví a musí to fungovat vzájemně. Kdyby vše, co je popsáno výše, bylo pouze jednostranné, nemá to smysl.

Taaaaakže...milujte se a množte se....:)

PS: Výmluvy, že na nic z toho není čas, nechci slyšet. Kdo chce, čas si udělá ;)